„Co ty v tý práci vlastně děláš?“ Slýchám horší narážky směřující k tomu, že vlastně nikam nechodím a mám vždycky čas. To je ale jenom zdání. Jak můj den copywriterky vlastně vypadá?

Psát celý den prostě nejde

Jestli si teď malujete, jak krásné peníze si vyděláte 8hodinovou pracovní dobou × vaše hodinovka, rovnou vás zklamu. Reálně čistému psaní jde věnovat tak 4 hodiny denně a to si ještě po každé dokončené aktivitě většinou musíte odpočinout, čímž se den natahuje zhruba na standardní pracovní dobu.

Plus je tam – a vždycky bude – spousta neplacené práce: odpovídání na poptávky, vzdělávání atd.

Den začíná v 7 ráno

Zakázala jsem si do 7 hodin koukat do mobilu, ani soukromé zprávy do té doby neotvírám. Pokud se probudím dříve, čtu si chvilku knížku. Přečíst aspoň kapitolu se snažím každý den v rámci načerpání slov a myšlenek, které sepsal někdo jiný.

K práci usedám mezi 8 a 9

Po klasickém ranním kolečku kafe a spol. usedám ke stolu. Otevřu diář a přečtu si, co už v něm z minulých dnů naplánováno mám – cally, články, co mají na dnešek deadline, případně vzdělávací akce apod.

Promyslím, co dalšího se mi sem na tento den vejde a připíšu to. Líbí se mi odškrtávání hotových úkolů fajfkami, proto si píšu i detaily typu „faktura pro Frantu“. Protože je to úkol, co rychle splním a každé odškrtnutí potěší.

Otevřu si maily

To je věc, kterou úplně nedoporučuju – a nedělám ji, když opravdu nutně musím ráno něco dodělat. Tenhle krok vám totiž zpravidla změní plán na celý den. Čím víc potřebujete něco rozplánovaného dodělat, tím pravděpodobnější je, že někdo potřebuje „hned“ něco jiného – rychlou editaci, zkouknout posty na sociální sítě, cokoli.

Mám klienty, se kterými mám přímo tento typ spolupráce domluvený. Tam nejde odmítnout, a tak zpravidla začínám den těmito úkoly.

Cally

Zhruba polovinu dnů v týdnu mívám kolem 10. hodiny nějaký online hovor – buď pravidelné cally s dlouhodobými klienty, nebo s novými ohledně navázání spolupráce. Tady pozor – všechny tyto aktivity, s výjimkou vstupní, zhruba 30minutové konzultace, musí být placené.

Jinak není spolupráce rentabilní. Jednak proto, že je to váš čas a druhak proto, že – aspoň pro mě – tyhle konzultace bývají o dost víc vyčerpávající než samotné psaní.

Oběd

Teď už to vypadá, že by konečně mohl být čas něco napsat, ale ejhle – blíží se oběd. Další hodina v „háji“. Většinou ještě před obědem ale něco málo napsat stihnu.

Odpolední práce končí mezi 16 a 17

Výhodou odpoledne je, že ustávají urgentní maily s tím, co je potřeba rychle udělat. Nevýhodou je, že i moje produktivita klesá. Jestli to máte jako já, naplánujte si na odpoledne něco „lehčího“ typu kontrol textů napsaných ostatními, psaní krátkých útvarů, jako jsou meta popisky, nebo plánování aktivit na další dny.

Nejpozději v 17 počítač vypínám, a to hlavně z toho důvodu, že už jsem pak opravdu unavená a chci se věnovat svým volnočasovým aktivitám.

Dobrovolná víkendová práce

Zrovna nedávno jsem se bavila s kolegou Davidem o tom, že víkendová práce by měla automaticky být za příplatek. To určitě, ale málokdo po vás výslovně chce, abyste pro něj psali o víkendu. Spíš to vyplývá ze situace, kdy prostě nestíháte, a tak dobrovolně píšete třeba 2 hodiny ráno i v sobotu a v neděli.

Pro mě to má velké výhody:

1. O víkendu nikdo nevolá a většinou ani nepíše, takže je 100% klid na práci.
2. Práci o víkendu kompenzuju 2 volnými dny jindy v týdnu, takže na procházky apod. vyrážím v době, kdy venku skutečně nikdo není.
3. Bez problému si v týdnu vyřeším věci typu oprava střechy na chatě nebo návštěva pošty/doktora atd.

Tenhle postup ale nedoporučuji lidem, kterým vadí, když se ve volné dny všichni baví a vy musíte sedět nad prací.

Nezůstávejte v tom sami

To je největší rada, kterou bych dala svému začátečnickému já. Čím déle tuhle práci děláte, tím víc hrozí, že se objeví problémy jako:

• Ztráta motivace
• Únava, pokles výkonu
• Problémy pohybového aparátu způsobené hodinami sezení

Pokud chcete pracovat bez větších výpadků, což počítám chcete, vyplatí se investovat část vydělaných peněz zpátky do sebe. Já konkrétně teď využívám služeb dvou specialistů: s kompenzací následků sedavého životního stylu mi pomáhá skvělý fyzio trenér Honza Maštera. Tohle si nikdy nepřečte, protože zbytečný čas u počítače na rozdíl od nás z onlinu netráví.

S komunikací a motivací mi pomáhá rovněž úžasná Lucie Zápotocká. Vlastně není tak důležité, s kým budete mluvit, ale hlavní je o problémech s někým mluvit. Díky tomu se vám nestane, že by vás rozhodili klienti urgováním, kdy něco bude, neodpovídáním, neplacením a dalšími typickými problémy, které při naší práci dřív nebo později vyvstanou.

Tak ať vám to dnes jde 🙂